Čtyři roční období ve Vysokých Tatrách – Díl 1.

Po dlouhé době zdravím všechny mé čtenáře, omlouvám se, že jsem dlouho nepřispěla

Foto: Tomáš Baxa
Foto: Tomáš Baxa

žádným článkem. Bohužel mě nějak pohltila práce a jiné povinnosti. Ale po tak dlouhé době mám o to více nových námětů na psaní, takže se těšte! Dnes bych se s Vámi ráda podělila o zážitky z naší dovolené v Tatrách. Protože je jich opravdu hodně, bude to seriál na pokračování ;-). Snad Vás trochu potěší, přinese trochu přírody do Vašich domovů a bude třeba trochu i inspirací pro Vaše výletování. :-)

Hned v úvodu bych chtěla říci, že jsme s přítelem nebyli v Tatrách poprvé. Minulý rok jsme zde byli také v létě a podnikli jsme několik „profláklých“ výletů. Protože se nám tu moc líbilo, rozhodli jsme se tam jet znovu, a to na úplně stejné místo. Protože jsme se nechtěli opakovat a chtěli jsme vidět i jiné kouty, volili jsme takové trasy, které třeba nejsou úplnými klasikami a byly v našich fyzických silách. A proč čtyři roční období? Zdejší horské počasí je prostě nepředvídatelné… však uvidíte sami…

1.Výletní den – „Rozehřívací výlet“ na Ostrvou a dále

První den jsme se nechtěli moc „zruchnout“ abychom měli sílu na další, ostřejší trasy. ostrvaPůvodně nám pán v ubytovacím zařízení radil výlet na Ostrvou a zpět, že nám to stačí pro začátek. My ale zeovna nejsme příznivci stejných tras nahoru a dolů. Rozhodli jsme se tedy o trochu (o dost!) delší trasu Popradské Pleso – Ostrvá – Batizovské pleso – Vyšné Hágy. Vyrazili jsme elektičkou a vystoupili na zastávce Popradské Pleso, odtud už pěšky. Jak jinak než směrem nahoru. :-)

Věřte mi, neměla jsem ze sebe moc dobrý pocit, když jsem po 10 minutách chůze začala

funět. Jako kdybych měla nohy z kamene, šlo se mi hrozně těžko a ne a ne to překonat. Když jsme dorazili k Popradskému plesu, odkud jsme měli jít do mnohem prudšího stoupání, neměla jsem z toho dobrý pocit. Dali jsme si tedy na posilněnou jednu velkou Kofolu a šlo se směr vrchol. Překvapivě to najednou šlo mnohem lépe, a únava se vytratila. A to i když to byl mnohem větší kopec! Čím blíže jsme ale byli vrcholu, tím více pražilo

Serpentiny na Ostrvou. Foto: Tomáš Baxa
Serpentiny na Ostrvou. Foto: Tomáš Baxa

slunce a přišlo mi, že vrchol je snad dál a dál…a vůbec se mu nepřibližujeme! Nakonec jsme vyšplhali nahoru a tam se nám naskytl krásný výhled do širokého okolí. Byl to nádherný pohled, a tak jsme se rozhodli, že si ho prodloužíme a dáme si na vrcholu něco k snědku.

Po svačince jsme vyrazili směr Batizovské pleso. Cesta byla mnohem lepší, vedla vlastně po vrstevnici. Malé klesání nebo stoupání nás potkalo, ale nebylo to nijak extrémní. Horší bylo to neúprosné vedro, slunce nám pálilo do pravého ramene, bylo 30

stupňů, voda pomalu docházela. Chvílemi jsem měla pocit, že jsem na Sahaře a putuji k oáze. A tam jsme také došli. Krásné Batizovské pleso, plné mrazivé vody svádělo k osvěžení.

Chvíli jsme se pokochali, osvěžili se, namočili svršky a čepice a vyrazili jsme pro změnu dolů . Po cestě jsme se kochali i pěkným vodopádem opodál. Cesta dolů byla nakonec asi nejnáročnější. Čekalo nás prudké klesání, které díky terénu bylo pořádně náročné na kolena. I když jsme měli dobré boty, po dlouhém a prudkém klesání a skákání po velkých balvanech, jsme měli pěkné „proklepaná“ chodidla, od častých nárazů na kameny. Klesání nám nějakou dobu zabralo. Když jsme chtěli ulevit našim unaveným

Batizovské pleso. Foto: Tomáš Baxa
Batizovské pleso. Foto: Tomáš Baxa

nohám dali jsme si pro chuť pár brusinek, které rostly všude kolem cesty. V tu chvíli jsme měli oba dva vody asi náprstek… Najednou začala vést stezka lesem, tak jsme věděli, že jsme již blízko cíli. Cestou jsme využili i lesního pramenu, který přišel pořádně vhod (zpětně jsem moc ráda že to byla opravdu pitná voda, v tu chvíli nám to totiž bylo trochu jedno )!!! Když jsme dorazili do Vyšných Hágů, na zastávce električky jsme si dali zasloužené pivko, jako správní Češi. Bylo rychlé, ale za hubičku, nejlevnější, které jsme v Tatrách potkali.

Když jsme dorazili do penzionu uznali jsme, že to byl náročnější výlet než jsme si mysleli. Velkou roli v tom hrálo to spalující slunce a vedro. Většina cesty vedla totiž po slunci. A pak

Výhled z Ostrvé Foto: Tomáš Baxa
Výhled z Ostrvé Foto: Tomáš Baxa

to vražedné klesání do Vyšných Hágů (pan v penzionu to kometoval: „je to tam také rozrubané“). Ale jinak výlet můžu jen a jen doporučit. Je to pěkná trasa, která nevede v žádném úseku stejnou cestou což je fajn. Krásný výhled, krásná příroda všude kolem a vytoužená odměna na konec. Co víc si přát?

Detaily výletu:

Trasa: Popradské pleso (zast.) – Popradské Pleso – Ostrva (1984 m.n.m.) – Batizovské pleso (1884 m.n.m.) – Vyšné Hágy (zast.)

Převýšení:
Stoupání: 854 m
Klesání: 947 m

Celková délka trasy: 13, 57 km

Hodnoty jsou přibližné, měřila nám je aplikace. Ale +- souhlasí.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *